Historie větrného mlýna

Kdo byli jeho první majitelé.

Písemné záznamy o jednotlivých majitelích větrného mlýna, které se v letošním roce podařilo zjistit

na Pozemkové knize vypovídají, že nejstarší zapsaný majitel zcela jistě nebyl majitelem prvním. Historik Václav Burián ve své práci uvádí, že větrný mlýn v Jalubí byl v provozu již v r. 1875. Podle záznamů místního občana p. Aloise Fajkuse již v roce 1870 vlastnil mlýn Živný a traduje se, že existoval již v roce 1840.

Ze záznamů o původních majitelích z pozemkové knihy.

• 17. listopadu 1879. Na základě kupní smlouvy ze dne 21. července 1879 vloženo vlastnické právo pro Bartoloměje Laika.
• Na základě kupní smlouvy ze dne 1. prosince vloženo vlastnické právo pro Vincenciu Pilát.
• Kupní smlouvou ze dne 22. května 1981 vloženo právo vlastnictví pro Františka Sloupenskýho k polovici a jeho manželku Cecíliu k polovici.
• Kupní smlouvou ze dne 1. března 1882 vloženo právo vlastnictví pro Josefa Doseděla k polovici a jeho manželku Annu k polovici.
• 16 listopadu 1907.Základem odevzdací listiny po dne 14. května zemřelém Josefu Dosedělovi vkládá se při jeho spolumajetnosti právo vlastnické pro vdovu Annu Dosedělovou z Jalubi.
• 18. března 1910. Základem kupní smlouvy ze dne 14. března 1910 vkládá se právo vlastnické pro manžele Aloise a Josefu Smlolkovi rovnodílně.
• 22. října 1935. Dle odevzdací listiny ze dne 13. února 1934 vkládá se na ideální polovici Al. Smolkovi patřící právo vlastnické pro Františku Veselskou.
• 10. listopadu 1939. Podle postupní smlouvy ze dne 9. listopadu 1939 vkládá se na ideální polovici Josefy Smolkové právo vlastnické pro Aloise Smolku.
• 21. července 1941. Dle dílčí smlouvy ze dne 14. prosince 1940 vkládá se na ideální polovici Františky Veselské právo vlastnické pro Aloise Smolku.
• 30. května 1947. Podle kupní smlouvy ze dne 3. března 1947 vkládá se právo vlastnické Josefu Machovi.
• 21.července 2003 vykoupila pozemek par. č. 5487 od majitelky Anny Grebeníčkové (roz. Machové) Obec. Jalubí.

Co se podařilo zjistit o objektu

Podobu mlýna přezdívaného pamětníky Smolkův větřák dokládá pár dochovaných fotografií, jedna z nich je z roku 1900.

Jednalo se o osm metrů vysokou stavbu (11 m včetně střechy). Dle zeměměřičského zákresu v Pozemkové knize č.pol. 16, ohl. arch 17 z roku1899 byl vnější průměr stavby 7,5 m. Stavba se původně nacházela na parcele č. 5487- pastva. Dne 13.4.1913 byla odloučena stavební část č. par. 348 - větrný mlýn.

Zánik mlýna

Ze zápisu Pozemkové knihy

• 7. března 1940. Podle ohlašovacího listu č. 115/39 se vymazává čís. kat: 348 stav. Plocha jako zaniklé přeměnou na pozem. Parc. čís. 5487 role.
• 21. července 1941 Dle potvrzení obecního úřadu v Jalubí ze dne 14. prosince 1940 založeného pod č.d. 3162/41 vyznačuje se, že větrný mlýn byl zbořen a odstraněn a nachází se tam jen obytný dům čp. 212.

Mezi občany se dochovala verze, že mlýn byl zbourán a rozebrán na stavbu rodinných domků až po skončení II. světové války na základě poškození shozenou leteckou bombou v roce 1945. Správná verze však je, že mlýn byl zbourán v roce 1938 což koresponduje se zápisy v pozemkové knize. V dobe shození leteckých bomb již mlýn neexistoval.

Podle vzpomínky ještě žijícího p. Karla Grebeníčka, který se učil na mlýně mlynářské řemeslo, byly kameny z mlýna v r. 1939 použity při stavbě koupaliště v Jalubí. Převoz kamene koňmo prováděli bří Čelustskové, kteří v průběhu války byli internováni do koncentračního tábora a jen několik dní po návrat zemřeli.

Podle kronikáře Josefa Horného

• zapsáno dne 2.1.1945

„Ruské stíhačky krouží nad krajem. Sledují a pátrají po nepříteli. Při takovém přeletu přes obec a kraj svrženo bylo 6 bomb menší ráže na pole Aloise Smolky v Chrástce, kde stojí o samotě jeho domek. Výbuchy poškodily domek rozbitím oken. Nálet patřil německé koloně, která po silnici pochodovala směrem do Traplic. Dvě z bomb nevybuchly.“

• zapsáno 1945 str. 195

„V měsíci srpnu Národní výbor dal příkaz k odstranění dvou bomb, které tam nevybuchly /v Chrástce/. Vykopal je studnař Matěj Míšek z Hluku, nákladem 7.500,- K. Bomby odpálil ve žlebech v Zaječinách obyčejným zapálením slámy.“

Při takovém způsobu zneškodnění bomb by dnes policejním pyrotechnikům vstávaly vlasy na hlavě hrůzou.

Navrácení mlýna do Jalubí

Výstavbou větrného mlýna, který by se stal v širokém okolí jedinečnou turistickou zajímavostí a svou polohou i dominantou obce Jalubí, se zastupitelstvo obce zabývalo od r. 2005 v rámci Programu obnovy venkova. Po zpracování základní projektové dokumentace byl záměr konzultován s Odborem památkové péče Krajského úřadu. Své stanovisko poskytli rovněž členové sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně.

Ti kladou důraz na co největší autentičnost při výstavbě, použití původního materiálu a dobový způsob provádění prací. Následně probíhají jednání s vlastníky pozemků a zpracování komplexní projektové dokumentace pro realizaci vlastní stavby. Brigádnickým způsobem v období listopad 2006 - únor 2007  probíhá demolice kamenného objektu v Zahnašovicích a převoz potřebného kamene. Tohoto úkolu se ochotně ujímají místní hasiči, sportovní klub SK, myslivci, ale i již léta fungující klub sportkařů a tipsázkaři S vlastní stavbou bylo započato v červnu 2007, a dokončeno bylo v prosinci 2008. Kolaudací v lednu 2009 bya stavba uvedena do provozu. Práci s kamenem odvedl v té době již 67 letý František Švec, rodák z Jankovic, žijící v Jalubí. Konstrukci střechy zajistila místní Dřevovýroba Vlachynský Šindelové pokrytí provedlo Valašské muzeum Rožnov p. Radhoštěm, lopaty sestavil na dovře obecního úřaduo sobotách a nedělích Karel Malovný okna a dveře vyrobil a zabudoval Jan Vávra z Jalubí. Ruku k dílu nezištně přiložili další občané. Díky této nezištné pomoci občanů a  bezplatně získaného stavebního kamene nepřekročili celkové náklady 1 milión korun.

Dále viz fotogalerie - Jalubský mlýn

• foto - Jalubský mlýn